O muzeu

Všechno to začalo někdy v roce 2009, kdy jsem zakládal nedaleko Ohrady pivní kavárnu s výmluvným názvem Republika Žižkov. Tehdy jsem začal shromažďovat různé tiskoviny a předměty týkající se této obyčejně neobyčejné pražské čtvrti, z jejíhož jihozápadního pohraničí pocházím. Během několika let přednášek a nejrůznějších setkání k nám zavítalo mnoho pamětníků a místních patriotů, díky jejichž darům a vzpomínkám vznikl solidní základ mé žižkovské sbírky.

Od kavárny by to byl jen kousek k otevření muzea, ale všechny žádosti a granty na MČ Praha 3 byly bohužel neúspěšné. Idea muzejního sálu kavárny se postupem času přerodila do nápadu vzniku technicky jednoduššího virtuálního muzea, jež snad zažehne jiskru v srdci nějakého vlivného patriota sedícího v městské radě. Tehdy jsem s tím u piva svěřil svému spolužákovi z Jiřáku Jirkovi Ptáčkovi. Slíbil pomoci a svému slovu dostál – po několika měsících příprav konečně vzniklo historicky první Žižkovské muzeum, jehož stránky si právě prohlížíte. 

Jedná se o relativně nekonečný projekt, za kterým stojí hodně práce mnoha lidí – prosím Vás za sebe i za ně o schovívavost, pokud snad nebude z naší strany vše perfektní.

Závěrem mi dovolte, abych Vám za celý tým v čele s Jirkou Ptáčkem a mojí maličkostí popřál příjemný pobyt na těchto stránkách. Nebojte se nás kontaktovat – budeme rádi, pokud se s námi podělíte i o Vaše vzpomínky.


Mgr. Pavel Trojan
Prezident
Svobodná republika Žižkov z.s.

Pavel Trojan (1979)


Autor desítek článků o Žižkově, zakladatel občanského sdružení Svobodná republika Žižkov a pivní kavárny žižkovských patriotů Republika Žižkov na Ohradě. Vyrostl na hranicích Vinohrad a Žižkova (ZŠ Jiřího z Poděbrad, Gymnázium Sladkovského), poté absolvoval slavistiku (polonistika – serbistika) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, během studia strávil nějaký čas v zahraničí (Srbsko, Chorvatsko a Polsko). Jako samoprohlášený prezident Svobodné republiky Žižkov založil v letech 2012-2018 generální konzuláty této republiky ve Varšavě, Těšíně, Poznani, Kudowě nebo Dąbrowě. Pravidelně přednáší o Žižkově v zahraničí. Je autorem prvního turistického průvodce po Žižkově (česky, anglicky a polsky, 2015).

Kromě Žižkova je nadšeným propagátorem a milovníkem Polska a západního Balkánu, od roku 2014 se prodalo v několika nákladech v Česku, Slovensku, Polsku a Rakousku více než 10 tisíc publikací jeho autorství:

  • Tak nám zabili Ferdinanda (společně s Martinem Ježkem, Radioservis)
  • Turistický průvodce po Bosně a Hercegovině (Freytag a Berndt)
  • Turistický průvodce po Srbsku (Freytag a Berndt)
  • Turistický průvodce po Polsku (Freytag a Berndt)
  • Turistický průvodce po Polském přímoří (Freytag a Berndt)

Pracuje jako hudební manažer a publicista. Bydlí (překvapivě) na Žižkově.
 

Jiří Ptáček (1979)

Pokud budeme počítat i Jirkovy děti, bydlí na Žižkově pátá generace Ptáčků. Už jeho praděda zde působil jako pan hostinský. Jiří podniká v oblasti informačních technologií, ale řada lidí ze Žižkova jej zná jako jednoho ze zakladatelů časopisu Kauza 3, který od roku 2007 mapuje zapeklitosti zdejší komunální politiky. V letech 2010 a 2014 založil tradici velkých předvolebních debat kandidátů na starostu. Od roku 1990 navštěvoval zdejší skautský oddíl Lumturo a později se dlouhá léta podílel na jeho vedení.

Jiří se v roce 2018 se vydal na čtyřletou dráhu starosty Prahy 3.